Navigace


Ledové sluje v NP Podyjí

Vážení čtenáři, Znojemsko a NP Podyjí skrývá řadu zajímavých míst, nad kterými se vám zatají dech, bohužel hodně těchto krás je běžným lidem nezpřístupněno. Je to dle mě veliká škoda a zároveň pro mě, jako milovníka nádherné přírody našeho NP, také dosti nespravedlivé. Přijměte tedy pozvání do „zakázaných“ Ledových slují na Vranovsku.

Pátek, 17. 8. 2012 – 13:02 – Magazín

Vážení čtenáři, Znojemsko a NP Podyjí skrývá řadu zajímavých míst, nad kterými se vám zatají dech, bohužel hodně těchto krás je běžným lidem nezpřístupněno. Je to dle mě veliká škoda a zároveň pro mě, jako milovníka nádherné přírody našeho NP, také dosti nespravedlivé. Chovám se v NP vždy tiše, nic neničím, jen si občas odnesu nějaký ten fotografický záběr, tak si myslím, že rozhodně nejsem ten, kdo by našemu „nároďáku“ (rozumějte Nýrodnímu parku Podyjí) jakkoli škodil.

A tak, jak asi již tušíte z nadpisu, navštívil jsem unikátní místo pod, dnes již opraveným, obeliskem, který v roce 1860 postavil Okrašlovací spolek hraběnce Helence Mniszkové. Mimochodem věděli jste, že pro hraběnku bylo místo Ledových slují prý nejmilejším koutem jejího panství. Já se tedy vůbec nedivím. A tak, jelikož lidé v minulých století žili, jak to říci slušně, více ve spojení s přírodou, nechala hraběnka u Ledových slují vybudovat systém kamenných stezek a laviček, přístupných ještě v první polovině 20. století široké veřejnosti (apropo, ony schody uvidíte na jedné z fotografií níže).

Celý život si kladu otázku, proč to nyní nelze a dřív to šlo? Ano, souhlasím, že místo je do jisté míry životu nebezpečné, z přirodovědeckého hlediska jistě i vzácné, ale kdyby se zpřístupnila alespoň část Ledových slují, i regulovaně, byl by to jistě zážitek a oponujte mi, o ty v životě jde. Nežijeme přeci životy jen, abychom je strávili v paneláku u televize, ale abychom se něčím krásným potěšili, měli na co vzpomínat, měli o čem vyprávět vnoučatům. Nebudu vás zatěžovat technickými parametry tohoto přírodního klenotu, to si můžete přečíst na níže uvedených odkazech, z mojí krátké návštěvy bych rád popsal jen moje osobní pocity, zde je máte: „Po ocitnutí se u Ledových slují mám pocit, že jsem v jiném světě, snad v pohádce, ohromné kusy skal naskládaných jak papír na sobě (přitom se jedná o stovky tun hmoty), ovšem nejsilnější zážitek je, pokud se projdete u kraje někreté ze slují (někdy jen malý otvor do země), jde z nich totiž neskutečně silný proud studeného vzduchu a v hlavě se vám honí, co je vlastně pod vámi.“ Nechte se tedy unášet pohledem na tuto přírodní scenérii, škoda jen, že kdysi těžce našimi předky zbudovaná procházka Ledové sluje-Zadní Hamry patří dnes do přísně nepřístupné zóny NP Podyjí.

Zdroj: www.nppodyji.cz

Zdroj: www.treking.cz

Zdroj: www.geology.cz

Zdroj: www.vesmir.cz

Zdroj: www.denik.cz

Tisk

Komentáře